Berete peníze na ruku? Budete mít hodně malý důchod! Anebo ne?
Tento příspěvek je reakcí na článek "Berete peníze na ruku? Tak si nestěžujte na malý důchod, říká sociálka" zveřejněný na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí
(Aktualizace 22.10.2013 – odkaz už není platný, MPSV článek zrušilo. Kopie původního článku - viz níže)
Článek byl převzat ze serveru Novinky.cz, autor Jindřich Ginter
I když je článek veden chvályhodnou snahou přesvědčit budoucí důchodce, aby si platili důchodové pojištění, obsahuje zásadní chyby ve vzorovém výpočtu důchodu.
Konkrétně se jedná o pasáž porovnávající budoucí důchod u pracovníka, jemuž v posledních letech zaměstnavatel vyplácel část příjmu „na ruku“ (neodváděl z něj pojištění ani daň ze závislé činnosti) s pracovníkem, který má celý příjem řádně zahrnut do mzdy:
………
Výše důchodů přitom vždy závisí nejen na celkové době pojištění, ale i na vyměřovacím základu pro odvod pojistného. Jinými slovy rozhoduje, kolik přiznáte, že berete. Sociálka zároveň zveřejnila příklady, jak pak důchodce zapláče, když v produktivním věku přiznával co nejméně.
Rozdíl bezmála tři tisíce měsíčně
Muž narozený 15. ledna 1951 ke dni přiznání důchodu získal 45 roků pojištění. Od roku 2007 však byla tomuto muži měsíčně zúčtovávána jen minimální mzda ve výši 8000 Kč. Zbytek výplaty, jenž činil sedm tisíc korun měsíčně, mu zaměstnavatel dorovnával na ruku. Starobní důchod tohoto muže by činil 7730 Kč měsíčně.
Pokud by stejnému muži byl celý měsíční příjem 15 000 Kč od zaměstnavatele zúčtován, tak by podle propočtu ČSSZ jeho starobní důchod činil 10 676 Kč. Rozdíl tedy činí bezmála tři tisíce korun. Z důchodu lze vyžít stále hůř. Třítisícový nominální rozdíl ve výši důchodu je na stará kolena znát, obzvláště za situace, když se zhorší ekonomika, zdražují základní potřeby a reálné důchody klesají
………
Shrnutí modelového příkladu
Muž narozený v r.1951, 45 roků pojištění (a tedy sazba za dobu pojištění 67,5%)
1) když od r.2007 pobíral minimální mzdu 8.000 Kč a k tomu na ruku 7.000 Kč, činí jeho starobní důchod 7.730 Kč měsíčně
2) kdyby však přiznal celý příjem 15.000 Kč měsíčně a řádně z něj odváděl pojištění, pobíral by starobní důchod 10.676 Kč měsíčně, tedy o téměř 3 tisíce více
Při výpočtu důchodu v prvním případě vzal autor částku 8.000 Kč jako výpočtový základ
- základní výměra důchodu: 2.340 Kč
- % výměra důchodu 0,675 x 8.000: 5.400 Kč
Celkem starobní důchod: 7.740 Kč
V druhém případě zřejmě přidal 7.000 a za výpočtový základ vzal výsledných 15.000 Kč
- základní výměra důchodu: 2.340 Kč
- % výměra důchodu 0,675 x (11.427 + 0,27x3.573): 8.365 Kč
Celkem starobní důchod: 10.705 Kč
Tyto výpočty by byly v pořádku pouze v případě, že by se výpočtový základ starobního důchodu počítal jen z příjmů za posledních 6 let pojištění, tedy od r.2007 do r.2012. Jenže pro stanovení výpočtového základu se mají použít příjmy od roku 1986 do roku 2012 a potom výpočet důchodu vypadá úplně jinak.
1) lehkomyslný důchodce, který od r.2007 bral 7.000 Kč na ruku, odpracoval celkem 45 let; dá se předpokládat, že pracoval i mezi roky 1986 - 2006
- ZVD: 2.340 Kč
- %VD: 5.390 Kč (= 0,675 x výpočtový základ 7.985 Kč)
Celkem starobní důchod z příkladu: 7.730 Kč
Pomineme-li vyloučené doby, mohl by výpočet úhrnu ročních vyměřovacích základů vypadat takto (koeficienty, počty dnů a redukční hranice převzaty z výpočtu důchodu v r.2013, výpočty ručně, zaokrouhlení neřeším)
úhrn RVZ = 7.985 x 9.862 / 30,4167 = 2.588.975 Kč
2) zodpovědný důchodce, který od r.2007 bral 15.000 Kč a odváděl z nich pojistné na DP, odpracoval celkem 45 let; dá se předpokládat, že pracoval i mezi roky 1986 - 2006
- ZVD: 2.340 Kč
- %VD: 8.336 Kč (= 0,675 x (11.427 + 0,27x3.419))
Celkem starobní důchod z příkladu: 10.676 Kč
Osobní vyměřovací základ před redukcí by v tomto případě musel být 11.427+3.419 =
14.846 Kč a tomu odpovídá úhrn RVZ = 14.846 x 9.862 / 30,4167 = 4.813.515 Kč
Rozdíl úhrnu RVZ oproti prvnímu případu by měl být (4.813.515 - 2.588.975): 2.224.540 Kč
Skutečnost, že posledních 6 let přiznává o 7.000 Kč/měsíc více se zohlední ve zvýšení úhrnu RVZ částkou 545.370 Kč (6 x 12 x 7.000 přepočteno jednotlivými koeficienty nárůstu VVZ s přesností na měsíce) a nikoliv 2.224.540 Kč.
Zodpovědný důchodce tak ve skutečnosti dostane
- ZVD: 2.340 Kč
- %VD: 6.525 Kč = 0,675 x ((2.588.975 + 545.370) / 9.862 x 30,4167)
Celkem starobní důchod: 8.865 Kč
a rozdíl v důchodu mezi oběma variantami bude činit 1.135 Kč
Jistě to není zanedbatelný rozdíl, ale 3 tisíce zmiňované v článku to nejsou.
Další nepřesnost je obsažena ve zvýšení mzdy o 7.000 Kč v modelovém příkladu: pokud se totiž zaměstnavatel rozhodne, že tuto částku nedá zaměstnanci do kapsy, ale správně ji zahrne do jeho mzdy, jistě vezme v úvahu i pojištění, které za něj musí odvádět. Potom by zvýšení mzdy nečinilo celých 7.000 Kč, ale jen 7.000/134 x 100 = 5.224 Kč a výsledná mzda by byla jen 8.000 + 5.224 = 13.224 Kč a výpočet by pro "zodpovědnou variantu" vyšel ještě nepříznivěji.
Od článků na Novinky.cz neočekávám žádnou velkou spolehlivost, ale materiál převzatý na MPSV.cz by snad měl projít odbornou kontrolou.
Nechtěným výsledkem uvedeného příkladu je zjištění, že pokud budoucí důchodce pobíral jen minimální mzdu 8.000 Kč, bude starobní důchod činit 7.730 Kč, tedy téměř 97% z jeho mzdy! Pokud však bude v posledních letech pobírat mzdu ve výši 15.000 Kč, bude mít důchod 8.865 Kč, což je jen 59% ze mzdy 15.000 Kč (resp. 92% z výpočtového základu 9.667 Kč) - a to vede k hlubšímu zamyšlení nad mírou zásluhovosti starobního důchodu na vyměřovacím základu.
Závěr
Tím, že v několika posledních letech vaší výdělečné činnosti přiznáte vyšší příjmy pro odvod pojistného na důchodové pojištění, si jistě zvýšíte budoucí starobní důchod; toto zvýšení však není zdaleka tak významné, jak se nás snaží citovaný článek přesvědčit. Do výpočtu osobního vyměřovacího základu se totiž musí zahrnout příjmy od roku 1986 a tím se ty poslední „bohaté“ roky značně naředí. Pro většinu lidí s vyššími příjmy by bylo nepříjemným překvapením, kdyby si uvědomili, jak probíhá redukce jejich příjmů při výpočtu starobního důchodu a jak velký nepoměr bude mezi jejich výsledným důchodem a předchozí mzdou.
Pozn.: Výpočet starobního důchodu je velmi komplikovaná záležitost a je prakticky nemožné spočítat si budoucí důchod sám jen s pomocí papíru a kalkulačky. Možnou cestou je požádat MPSV o orientační výpočet starobního důchodu; z výsledné sestavy je pak celý postup dobře vidět.
Kopie původního článku ze stránek MPSV
(dříve http://www.mpsv.cz/cs/16210)
Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Média o MPSV » Září:
Berete peníze na ruku? Tak si pak nestěžujte na malý důchod, říká sociálka (novinky.cz)
Stěžujete si, že
proti jiným seniorům máte malý starobní důchod? Tak to jste neměli místo
řádného zaměstnání melouchařit. Lidem to opakovaně vzkazuje Česká správa
sociálního zabezpečení (ČSSZ).
novinky.cz, 11. 9. 2013
Výše důchodů přitom vždy závisí nejen na celkové době pojištění, ale i na vyměřovacím základu pro odvod pojistného. Jinými slovy rozhoduje, kolik přiznáte, že berete. Důchod vyšší než 11 000 korun měsíčně bere v České republice 46,6 procenta seniorů.
„Jsou dvě kategorie lidí, které se podivují, proč je jejich důchod neúměrně nízký v porovnání s jejich minulými příjmy. Ti, kterým je vyplácena mzda na ruku, a potom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si platí pojistné na důchodové pojištění v minimální výši,“ uvedla v jedné ze svých tiskových zpráv ČSSZ. Jedná se přitom o desítky tisíc lidí, kteří co nejnižšími odvody na důchody „zlevňují“ svoji práci.
Výše důchodů přitom vždy závisí nejen na celkové době pojištění, ale i na vyměřovacím základu pro odvod pojistného. Jinými slovy rozhoduje, kolik přiznáte, že berete. Sociálka zároveň zveřejnila příklady, jak pak důchodce zapláče, když v produktivním věku přiznával co nejméně.
Rozdíl bezmála tři tisíce měsíčně
Muž narozený 15. ledna 1951 ke dni přiznání důchodu získal 45 roků pojištění. Od roku 2007 však byla tomuto muži měsíčně zúčtovávána jen minimální mzda ve výši 8000 Kč. Zbytek výplaty, jenž činil sedm tisíc korun měsíčně, mu zaměstnavatel dorovnával na ruku. Starobní důchod tohoto muže by činil 7730 Kč měsíčně.
Pokud by stejnému muži byl celý měsíční příjem 15 000 Kč od zaměstnavatele zúčtován, tak by podle propočtu ČSSZ jeho starobní důchod činil 10 676 Kč. Rozdíl tedy činí bezmála tři tisíce korun. Z důchodu lze vyžít stále hůř. Třítisícový nominální rozdíl ve výši důchodu je na stará kolena znát, obzvláště za situace, když se zhorší ekonomika, zdražují základní potřeby a reálné důchody klesají.
„Průměrná výše starobního důchodu sice v České republice vzrostla meziročně o 1,8 procenta na 10 939 korun, jeho reálná hodnota se ale snížila o 0,6 procenta,“ konstatovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své zprávě o příjmové a výdajové situaci domácností v letošním prvním čtvrtletí.
Reálné starobní důchody přitom citelně poklesly už loni. Průměrná výše starobního důchodu se totiž meziročně zvedla o 227 korun (o 2,2 %), ale proti roku 2011 to podle MPSV přesto znamenalo reálný pokles o 2,3 procenta.
Důchod vyšší než 11 000 korun měsíčně bere v České republice 46,6 procenta seniorů.
Zdroj: novinky.cz
Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 12.9.2013